Ezoterika v kostce 4
Co je to moudrost?
Čím je člověk inteligentnější, tím má více předpoklady k moudrosti. Ovšem starší člověk má více zkušeností, takže o inteligenci to vysloveně není.
Malé děti mají stále otázky "A proč...(svítí Slunce atd.)" - více vnímají, že je svět zázrak. To stejné platí i u mentálně postižených, tito lidé více vidí, ovšem už tolik nechápou význam.
Moudrost je vidět a chápat.
Moudřejší odejde: někdo je právem vyhozen z práce, moudrý je schopen uznat svou chybu, neopakovat ji a nemstí se. Moudrost je tedy pokora. Lidé ve vysokém postavení podléhají moci a chtějí víc a víc, moudrost je také ve skromnosti.
Moudrost je také bláznovství, ale je rozdíl mezi člověkem, který tvrdí pravdu, ale okolím je vnímán jako blázen a mezi bláznem, který žije ve lži.
V Tarotech je jedna karta, která se jmenuje Blázen. Je na ní zobrazen mladý muž. Před ním je útes, ale on ho nevidí a dívá se jinam než na cestu. Je šťastný, svobodomyslný - je přesvědčen, že jde správnou cestou a nic se mu nestane. Do nohy ho kouše pes (v jiných sadách může být krokodýl), což symbolizuje jeho pochybnosti, ale on je nevnímá a jde dál.
Jde o to, že Blázen žije ve své moudrosti a ta ho zaslepuje. Skutečná moudrost je vidět pravdu a cestu před sebou.
Je mnoho vynálezců, které vnímalo okolí jako blázny, do té doby, než dokázali, že mají pravdu a podali důkaz, že to tak funguje. Skutečná moudrost je pravda.
"Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete (chodíte), abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří" (Efezským)
"Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti" (Přísloví)
"Opravdová moudrost je v poznání vlastní nevědomosti" (Sókratés)
"Lež má krátké nohy, pravda je má často chromé!"
Znáte-li pravdu je dobré pochopit člověka, který žije ve lži a jak uvažuje, abyste ho dokázali jeho řečí přivést k pravdě. Pochopit druhé je dobrá cesta k toleranci.
Problém nastává, když nevíte, co je ta skutečná pravda - lze jí nalézt
a dokonce Vám roz-definuje i další pravdy, které se ukrývají ve lživých naukách. Samozřejmě by se mnou mnoho lidí nesouhlasilo, ale stačí se podívat na můj příklad moudrosti a karty Blázna - pohanský výklad nevylučuje ten křesťanský, naopak se to navzájem potvrzuje.
Mnoho náboženských směrů je postaveno na stejném základu: víra ve vyšší řád, láska, mír, otroctví (k bohu, démonům)...
Dále už se to začíná rozcházet, chovat lásku ke Krišnovi je něco jiného než k Ježíšovi, protože každý tvrdil něco jiného a přesto to vychází ze stejného základu. Proto věřím, že pravdu lze hledat všude, ale všude je plno klamu, takže ji musíme umět odlišit od lži.
Většina lidí si myslí, že když začnu mluvit o Tarotech, že je vykládám, což už dávno není pravda, ovšem kdybych byla bohatá, tak bych je sbírala - některé sady jsou úžasné :) Umění nezná hranic.
Je rozdíl mezi tím sbírat informace (zkoumat symbolistiku) a tím je vykládat (nebo cokoli praktikovat). Pochopila jsem totiž jednu věc - pokud víte jak ztratit nebo nemít svědomí, pak jsou pro Vás karty jako stvořené. Ne každý je připraven vidět pravdu a když vidí zlo, které se stane, tak Vás napadají otázky typu: nemohu za to já? Nepřivolala jsem to? - Dostihnou Vás výčitky svědomí a to je špatně... Odráží to na Vás negativní energii.
Existují dvě strany: 1. je kartář a 2. jsou karty.
Mezi kartářem a kartami je hranice.
Nacházíte-li se v 1, pak jste autoritou a význam karet vidíte velmi všeobecně. Pro to, aby jste přešli hranici, potřebujete otevřít vnitřní oko - intuici.
Přejdete-li hranici, tak zpočátku se vše jeví jako úžasné, vidíte fakta, stále si myslíte, že jste autoritou - ale to už je lež! Pro to abyste viděli fakta, tak se musíte ponořit do světa karet a ty přebírají autoritu za Vás. Problém je v tom, že karty jsou sami osobě jen obrázky, stejně jako Bible nebo Bhagavadgíta - něco skrze ty Taroty Vás začíná ovládat. Pokud od hranice odejdete příliš daleko, tak hrozí, že se zblázníte - karty vidíte všude, zdá se Vám o nich a nakonec se můžete s těmi osobami z karet i setkávat v realitě, upadnete do depresí.
Čím více vidíte fakta a budoucnost, tím více se doslovně zotročujete a jelikož se to odráží negativně, tak to Bůh asi nebude... Je to skoro jako by démoni mluvili: pojď blíže, my ti neublížíme, vše máš pod kontrolou...
Naštěstí je za tou hranicí cosi (metaforou by to mohli být andělé), co způsobuje, že se občas zastavíte a začnete si uvědomovat, že je něco špatně. Takže tam nutně jenom zlo není.
Jsou dva způsoby jak získat intuici a to darem a nebo "vynucením" (autohypnozou).
Každý si myslí, že má ten dar a je vyvolený, ale to je lež, pokud by ten dar byl, tak nepotřebujete studovat symbolistiku a výklad karty, protože by jste to rovnou viděli - přišlo by to za Vámi z té hranice samo.
Většinou abyste mohli něco vidět, tak se do světa karet musíte ponořit, takže tu intuici nabudete, "vynutíte", nebo dokonce lze říci, že ten dar ukradnete a začnete vidět, to co vidět nemáte (netrhej ze stromu poznání), v podstatě je to hra na Boha "Nedostali jsme to, ale chceme to"
Proto to většinou spadne do černé magie... Přesto věřím, že ten dar někdo má, ale je to asi tak jako s tím vyvoláním ducha, mizivé procento populace.
Pokud by všichni kartáři viděli pravdu, tak by je to velmi rychle psychicky a fyzicky odrovnalo - není normální vykládat karty deset let a nemít žádné psychické problémy. Oplývají hlavně řečnickým talentem.
Proč myslíte, že jsou středověké věštkyně zobrazovány jako šílenkyně? Čím větší blázen, tím větší předpoklad, že do abstraktního světa daná osoba vidí.
Stále žijeme v otroctví, například své kariéry, ve svých závislostech, zájmech, které nemají smysl - jsou jen zabijáky času...
Co je lepší, zotročit se bohu, sami sobě, nebo přímo zlu?
Někteří křesťané věří v reinkarnaci.
Problém spočívá v tom, že to nelze skloubit dohromady. Pokud člověk věří v reinkarnaci, pak musí věřit i v karmu - reinkarnace potvrzuje karmu. Jedno bez druhého nedává smysl, je to stejné, jako kdyby křesťan věřil v Boha, ale už ne v Krista.
Karmické věci musíme vyřešit za svého pozemského života, nedojde-li k vyřešení, tak se znovu narodíme.
Jak skloubit křesťanského Boha s karmou?
Karma je zákon všech procesů a dějů mezi jedinci i věcmi - akce a reakce. Karma je jako stroj, který se snaží vyvažovat, stále se opakující systém.
Karma není inteligentní, je to zákon. Křesťanský Bůh má osobnost - karma nemůže být Bohem.
Řídí Bůh karmu?
Karma se sama automatizuje, sama se řídí a vyrovnává.
Pokud bychom chtěli spojit karmu s Bohem, pak ho musíme do karmy přesně "dosadit". Buďto jako Boha stvořitele, udržovatele nebo zániku. To je ovšem nesmysl - křesťanský Bůh je jen jeden, museli bychom ho dělit nebo klonovat, ale už by nešlo o jednoho Biblického Boha.
Nelze věřit v obojí, protože to pak nedává smysl a vzájemně se to vylučuje.
V dnešní době mi připadají definice a řešení karmy celkem úsměvné.
Pokud řekneme, že karma je čas a neovlivnitelné události v osudu, pak má v numerologii zastoupené číslo 8. Problém spočívá v tom, že karma je i jednota, čili číslo 1. Také vyvažuje do rovnováhy a to je číslo 6. A takhle můžete pokračovat se všemi čísli a dojdete k závěru, že může být symbolizována jakýmkoli číslem.
Kartáři často hovoří o karmické zátěži a jak ji vyřešit (problém). Je tu však velké "ale"!
Karma je zákonem "všech" procesů a dějů, to znamená, že to není jen: já tě zabiji a v dalším životě ty zabiješ mne.
Karmické řetězce se vytvářejí z úplných banalit: ty mi naliješ čaj a už se mezi námi vytváří řetězec - dluh.
Po akci následuje reakce a proto je potřeba reakci zrušit - nelze vyřešit absolutně vše z minulých životů, a proto nastupuje meditace, která nás přivede do vyšších úrovní karmy a tím se reakce zruší. Zároveň v meditaci nevytváříme další akce.
Karma nezná čas a místo, stejný problém může nastat zítra nebo za deset let - z toho se dá vyvodit, že reakci lze časově oddalovat. Skutečně existují karmické úrovně? Pokud ne, pak hinduisté a buddhisté stagnují na místě a pouze odkládají reakce a tím se karma zhoršuje.
Přihoršit si další život nemusíme jen zlem, ale i odkládáním problémů.
Absolutní karmická rovnováha nastane, až se nebudou tvořit žádné akce a reakce, tedy až vše zanikne - věčný mír s vesmírem.
Při druhém příchodu Krista také vše zanikne, ale Boží děti budou s Bohem, nebude existovat zlo - opět věčný mír.
Skutečný mír zde na Zemi nelze vytvořit, ale muslimové na to mají jiný názor: pokud všichni přijmou Islám, pak bude celosvětový mír - právo šaría. Na první pohled to vypadá dobře, jenže lidé jsou egoisté a přeci "já mám větší pravdu než ty a jsem lepší muslim" - mír by ve skutečnosti nikdy nenastal.